• Úvodní stránka
• Skupina ČD
• Naše činnost
• Veřejné zakázky
• Pro investory
• Kariéra
• Nemovitosti
• Tiskové centrum
• Kontakty

• Tiskové zprávy
• Archív
• Aktuální téma
• Kampaně
• TV portál
• Fotogalerie
• Loga skupiny ČD
• Magazíny a periodika
• Kontakt pro novináře

Tiskové zprávy

O tomto víkendu opět vyjíždějí cyklovlaky na Okoř, loni je využilo přes 6 tisíc cestujících

25.3.2009 - 14:00

Také letos mohou cyklisté od jara až do podzimu využívat speciální cyklistické vlaky „Cykloturistika“ z Prahy Masarykova nádraží přes Hostivici, Noutonice a Zákolany do Slaného. Vlaky letos vyjíždějí poprvé už tuto sobotu 28. března, budou jezdit každou sobotu, neděli a svátek až do 1. listopadu. Za stejné období v loňském roce vlaky použilo celkem přes 6 tisíc cestujících, kteří přepravili více než 700 kol.

Cyklovlakem mohou cestující vyrazit na výlet například na hrad Okoř nebo románskou rotundu Budeč. Podstatné je, že v něm platí také tarif Pražské integrované dopravy. „Pro cyklisty je vždy určen druhý vůz, který je vybaven speciálními prostory pro jízdní kola,“ říká ředitel Odboru koncepce a obchodu osobní dopravy ČD Jiří Nálevka. „V jedné části vozu jsou sedačky pro cestující, v druhé místo pro kola. Každý cyklista nakládá a vykládá kolo sám a během jízdy ho má stále na dosah.“

Za přepravu kola zaplatí cestující jednorázově 25 korun. Pokud pojede i zpět, nabízejí České dráhy jednodenní síťový doklad pro jízdní kolo za 50 korun. „Cestující, kteří pojedou kromě cyklovlaku i jinými spoji se službou úschova během přepravy, nabízíme jednorázový doklad k přepravě kola za 30 korun nebo jednodenní za 60 korun,“ upřesňuje Jiří Nálevka.

Víkendový spoj na Okoř a do Slaného si i v letošním roce objednalo u Českých drah Hlavní město Praha. „Cyklovlak do Slaného zpřístupňuje Okoř a okolí cykloturistům všech generací s různou fyzickou průpravou a zkušenostmi. Jeho využití je atraktivní zejména pro rodiny s dětmi,“ popisuje pražský radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.

Cyklovlak na Okoř vyjel poprvé v roce 2007. Řadu let byla část tratě za Prahou uzavřena a teprve po její obnově bylo možné zavést přímý vlak z Prahy do Slaného po této trase. „Oproti loňskému roku došlo pouze k drobným úpravám odjezdů, které jsou vyvolány změnou organizace dopravy na kladenské trati. Cyklovlak nejen pomáhá přiblížit Pražanům vzdálenější a výše položená místa Středočeského kraje, ale překonává také městské bariéry tvořené hlavně vysokou intenzitou dopravy na městských komunikacích. Proto je cyklovlak přínosem nejen pro Prahu, ale i Středočeský kraj,“ vysvětluje Pavel Procházka, pověřený řízením organizace ROPID. „Vlak jede většinu trasy v rámci tarifu Pražské integrované dopravy, cestující ho tedy mohou kombinovat s tarifem Českých drah. Například ti, kteří vlastní tzv. pražskou tramvajenku, díky platnosti tarifu PID ušetří za úsek na území hl. m. Prahy.“

Statistika cyklovlaků na Okoř v roce 2008

V loňském roce jezdily cyklovlaky na Okoř a do Slaného o sobotách, nedělích a svátcích od 29. března do 2. listopadu. Z Prahy Masarykova nádraží do Slaného odjížděly dva vlaky, v 9:02 a 13:37, zpět ze Slaného se vracely v 11:31 a v 17:30. Během celé sezóny využilo tyto cyklovlaky celkem 6 046 cestujících, kteří přepravili 720 kol. Největší zájem byl o dopolední spoj, který odjížděl z pražského Masarykova nádraží v 9:02. Hned první víkend jím cestovalo 92 cestujících, přitom v soupravě je 82 míst k sezení. Nejvíce kol, celkem třicet, přepravili cestující v sobotu 26. dubna.

Zajímavé turistické cíle na trase cyklovlaku
Budeč
Románská rotunda sv. Petra a Pavla z konce 10. století s věží z 12. století. V sousedství jsou zbytky baziliky Panny Marie. Podle legend se na Budči učil sv. Václav číst a psát, Budeč je národní kulturní památkou.

Okoř
Zřícenina gotického hradu z poloviny 14. století. Hrad byl v 16. století upraven renesančně a v 17. století barokně. Ve věži jsou zbytky původní raně gotické kaple z let 1260 – 1270 a kolem hradu gotické opevnění z konce 15. století.

Slaný
Město založené v roce 1305 na místě předchozího osídlení. Spolu s Louny a Žatcem patřilo k tzv. husitskému trojměstí. Návštěvníci tu najdou zbytky městských hradeb, Velvarskou bránu z roku 1461 s expozicí opevnění a několik bašt. Původně románský kostel sv. Gotharda z roku 1131 byl přestavěn ve 14. a 15. stol. goticky. Barokní františkánský klášter z 2. poloviny 17. století s kostelem Nejsvětější Trojice byl přestavěn kolem roku 1660, patří k němu také starý hřbitov s renesančními náhrobky. Na jižním okraji města se nachází Boží hrob, empírová kaple z roku 1822.